VZOR

Odborné pozadí

Na podkladě složitého embryonálního vývoje dochází v tureckém sedle k spojení jednak Rathkeho výchlipky ze základu pro farynx primitivní gastrointestinální trubice, která dává základ pro vnitřně sekretorickou adenohypofýzu, jednak infundibulární výchlipky přední neuronální rýhy, z které vzniká neurohypofýza.

Faryngeální hypofýza

Ve faryngu se i v dospělosti najdou skupiny adenohypofyzárních buněk, které tvoří tzv. faryngeální hypofýzu, ale funkční význam nemají. Neurohypofýza však v podstatě není žláza s vnitřní sekrecí, ale pouze sklad antidiuretického hormonu a oxytocinu, které se tvoří v hypotalamických jádrech a do své zásobárny se dostávají putováním ve vláknech nervového traktu hypotalamo-hypofyzárního.

Adenohypofýza

Adenohypofýza je žláza, která tvoří hormony, a to na podkladě integrace stimulů přicházejících jednak z hypotalamu (a jeho prostřednictvím z vyšších mozkových center, především z limbického systému, ale také z mozkové kůry), jednak z periferních žláz s vnitřní sekrecí ve smyslu tzv. zpětných vazeb. Řídícími faktory z hypotalamu jsou především tzv. klasické regulační hormony, které dělíme na uvolňovací (kortikoliberin - CRH, tyreoliberin - TRH, gonadoliberin - GnRH, somatoliberin - GHRH) a inhibiční (somatostatin, dopamin), ale na řízení se podílí i řada dalších hormonálních působků jako antidiuretický hormon (stimulující v hypofýze tvorbu kortikotropinu) a některé tzv. „gastrointestinální hormony“ jako galanin, ghrelin, vazointestinální polypeptid a mnoho dalších.

Položka 1
Položka 2
Položka 3
Položka 4

Položka	1
Položka	2
Položka	3
Položka	4